Sarnen a výstava HR Gigera

Lokalita: Centrální Švýcarko
Kanton: Obwalden

Přepadla mne dlouhodobá tvůrčí krize. Ve všech ohledech. A po několika měsících mám zase chuť psát posty nové a dopisovat ty rozepsané.  Tento víkend byl ve spoustě ohledech zvláštní. Jednak jsem si udělal radost a pořídil jsem po pěti letech nový fotoaparát, po dlouhé době strávil sobotní čas v práci, změnil původně naplánovaný výlet na ženevský autosalon na návštěvu městečka Sarnen, kde právě probíhá výstava švýcarského umělce HR Gigera. Ano, toho Gigera, který stvořil vetřelce a celý biomechanický svět. Ženevský autosalón padl, kvůli roztomilé lenosti mých kamarádů se kterými jsem původně počítal. Ale co naplat. Vymysleli jsme alespoň výlet do 25 km vzdáleného městečka Sarnen ve vedlejším kantonu  Obwalden.

V globálu jsou ve Švýcarsku, nebo v samotném Obwaldenu, jistě významnější cíle než samotný Sarnen. Městečko je opravdu malé, turistům nabízí několik historických pamětihodností, několik výletních tras po okolí, kemp a ve výstavbě je nové moderní koupaliště. A mimo to vše se tam nachází kulturní dům, kde se samotná výstava konala.

Uvítací plastika před vstupem

Jistě mám rád mimojiné avantgardu, méně tradiční umění a jsem otevřen jakékoliv tvorbě, ale Gigerův svět mi přijde krásný jen svou lehkou perverzností. Samotný scifi, nebo chcete-li, surrealistický svět přenechám jiným fanouškům. Je mi jasné, že představovat HR Gigera je nošení dříví do lesa - pro ostatní je informací na internetech je spousta. Mne nejvíce překvapila, skutečnost, že Giger je původem švýcarský umělec a zkratka před jeho jménem HR znamená Hansruedi. Vím, že jsme zřejmě objevil Ameriku, ale musím se o to podělit.

Sarnen jako na dlani

Zajímavé je, že celá výstava byla přístupná zcela zdarma, jen za dobrovolný příspěvek. Samotný historický Kulturhaus má několik podlaží, která byla napěchována pečlivě vybranými umělcovými díly a velice vhodně aranžována. Obsahovala malby, kresby, skici k nábytku videoprojekce, k zakoupení byly propagační materiály, knihy a mezi vystavenými plakáty jsem našel i jeden z Prahy. Viděl jsem i jeden obraz, jehož reprodukci jsem měl jako malý kluk nad postelí. Při odchodu nás ještě zarazil pan vrátný a přátelsky se nás ptal jak se nám líbilo a vyprávěl své setkání s panem Gigerem. Příjemné.

Expozice obrazů ve druhém patře

Plastika v přízemí

Ještě jsme se domuvili, že než pojedeme domů tak si skočíme na kafe, což byl výborný nápad. Nevím proč, ale skoro všude měli zavřeno kromě jedné nádražní hospody a jedné italské restaurace kam jsme si konečně sedli. Po pomalé, odpočinkové procházce, jsme si každý vychutnali kávu v byť celkem rušném, ale zároveň uklidňujícím prostředí a já se u stolu blíže seznámil s mými novými přáteli. Se švagrovými mého nejlepšího přítele tady v CH. Možná je zajímavé, alespoň pro mě, že jsme jeli kamarádovou  nejnovější škodovkou - posledním modelem Superbu. Tak jsem si užil krásnou kulturní výstavu, posezení s přáteli a mou první projíždku v Superbu. Příjemná neděle to byla.