Mondholz aneb měsíční dřevo

Pokud mne někdo zná hlouběji, moc dobře o mě ví, že mám k přírodě velmi důstojný a hluboký vztah, který neustále prohlubuji. Prohlubuji ho nejen mým studiem a užíváním si přírody, ale i ekologií, kterou se v sobě snažím pěstovat. A jako člověk kreativní mi samozřejmě není lhostejný přístup k přírodě a k surovinám. Ačkoliv primárně pracuji s kovem, dřevo jednoznačně miluji. Miluji ho nejen pro své vlastnosti, ale především, protože to je dokonale přírodní materiál, který je v mnoha ohledech naprosto unikátní a nepřekonatelný ani nejmodernějšími materiály. O to více, pokud se k němu lidé chovají s úctou a s moudrostí našich předků. Abych upřesnil o co jde. V dnešní zrychlené době chceme mít všechno hned a pod krátkozrakou záštitou ekonomického a technologického vzestupu dřevo uměle pěstujeme - hlavně rychle a s co největším ziskem. Potom je skvělé, že na to potřebujeme litry chemických ošetřujících přípravků proti hnilobě, proti škůdcům, několikrát ho zbytečně formátujeme a znovu k sobě lepíme, aby jsme zabránili kroucení. O tom, že i touto průmyslovou výsadbou stromů také dost radikálně likvidujeme úrodnou půdu ani nemluvě...

Naši předci moc dobře věděli proč dřevo káceli jen na zimu a začali ho zpracovávat až s příchodem jara. Ono totiž pokud pokácíte strom v zimě, kdy má nejvíce mízy v kořenech stromů, po ulehnutí začně zbylou mízu transportovat z kmenu do větví. A tento proces trvá nejlépe celou zimu. Nemusíte se potom bát, že by se vám dřevo později kroutilo nebo dokonce podléhalo dřevokazům. Protože přes zimu (a díky sněhové peřině, která celý proces přirozeně zpomalí a tudíž zdokonalí) všechna míza (a spolu s ní i veškeré sinice  a ostatní dřevokazi lákající látky) přirozenou reakcí odpluje do větví, tak Vám zbyde dokonalý kus přírodního dřeva, které se jmenuje měsíční dřevo nebo dřevo pokácené ve správný okamžik. Měsíční také proto, protože se kácí podle fází měsíce  - jednoduše měsíc přirozenou gravitací stáhne mízu ještě dál z kmenu. Stačí se podívat co dělá měsíc s mořem a to samé se děje ve stromech avšak v mnohem menším měřítku, ale se stejnou silou. 

    

Této odvěké moudrosti nám dávají za pravdu například několik tisíc let staré akátové kůly v Nilu nebo  několik set let staré horské roubenky, natřené maximálně volskou krví. Takto zpracované dřevo nám ukazuje mnohem více možností využití a hlavně otevírá úplně jiný rozměr chápání dřeva. Není náhodou, že tento, beze zbytku dokonalý, materiál nás ochraňuje před elektrosmogem (dokonce snižuje i wi-fi signál) nebo při dlouhodobějším kontaktu odstraňuje alergie. Tento materiál samozřejmě také vyžaduje velmi pečlivý a uvědomnělý přístup k věci. A tak není náhodou, že jsme se s Ursem poznali na hodinách jógy. Totiž Urs se svým kolegou Franzem již několik let úspěšně vedou Mondholzwerkstatt - dílnu na zpracování měsíčního dřeva. A já jsem samozřejmě musel jejich pozvání přijmout, ikdyž přiznávám, že jsem se tak trochu drze vnutil. A jestli je pravda, že vaše osobnost se promítne i do Vašeho okolí tak zde to platí dvojnásob. Po vřelém přivítání jsme nejdříve chvíli poseděli v kanceláři nad kávou, a během rozhovoru už jsem pomalu začal nasávat tu skvělou atmosféru celé dílny - ze zesilovače hrála klidná relaxační hudba, vzduch provoněn dřevem, okolo monitoru spousta knih na téma dřevo a vše s ním související a jediný zdroj tepla byla kamna, spalující odřezky a zbytkový. Dokonalost.

       

Celá návštěva nakonec i s prohlídkou dílny a přednáškou netrvala nikterak dlouho, možná, že necelé 4 hodiny, ale byla naprosto výživná a celou dobu jsem předl jak kocour. Dozvěděl jsem se tolik věcí a jako milovník dřeva jsem naprosto nadšen. Při představě, že na uživení (i vlastních rodin) po celý rok stačí jen 6, v místních horách pokácených smrků (které si samozřejmě kácí a zpracovávají svépomocí) a že veškerý zbytkový materiál (jako odřezky, piliny, hobliny...) zase vytápí celou dílnu, moje ekologické a řemeslné srdčíko zaplesalo. Tomu říkám přístup pánové!